Díky pílí a dobrovolné stavební činnosti tisíců obyvatel Chemnitze mohla být v červnu 1954 otevřena malá dráha na své trase dlouhé 2,3 km.

Z trosek drah města Chemnitz byly získány vagóny a lokomotivy a pod vedením zkušených železničářů dostaly děti a mládež vybavení, aby mohli provozovat ve vlastní zodpovědnosti Pionýrskou železnici, což byl oficiální název do roku 1990. Určitě každé dítě v Karl-Marx-Stadtu, resp. v Chemnitzu, které vyrostlo s touto dráhou, zde zažilo nezapomenutelné hodiny s trvalými vzpomínkami. Nejmladší z tehdejší doby se stali mezitím prarodiči a společně se svými vnoučaty zažívají stejně jako před padesáti lety nezaměnitelnou atmosféru jízdy po železnici přes park Küchwald.